Elektromobilita ve firemním sektoru: Proč je čas začít budovat vlastní infrastrukturu

Evropská komise v prosinci 2025 představila návrh nařízení o tzv. clean corporate vehicles, jehož cílem je urychlit přechod firemních flotil na bezemisní a nízkoemisní vozidla. Návrh počítá se stanovením závazných cílů pro podíl těchto vozidel v nových registracích firemních osobních a lehkých užitkových vozidel, a to s výhledem na rok 2030. Současně ponechává členským státům flexibilitu při volbě konkrétních nástrojů k dosažení těchto cílů, ať už formou daňových opatření, pobídek či jiných podpůrných mechanismů. V českém prostředí se objevily komentáře, že takový přístup je nevhodný – příliš regulační, s rizikem ohrožení konkurenceschopnosti a zvýšení administrativní zátěže pro podniky.

Český trh s elektromobily: rychlý růst, nízký podíl

V Grant Thornton se elektromobilitou zabýváme především z pohledu provozovatelů dobíjecí infrastruktury. Český trh s elektromobily sice stále zaostává za evropským průměrem, ale patří mezi nejrychleji rostoucí v EU. Podíl elektromobilů na nových registracích dosáhl v roce 2025 přibližně 5,6 %, zatímco průměr EU dosáhl 17,4 % . K 31. prosinci 2025 bylo v České republice registrováno více než 57,5 tisíce osobních bateriových elektromobilů¹. Kromě nových aut roste i dovoz ojetin – v roce 2025 bylo do České republiky dovezeno 8,5 tisíce ojetých osobních bateriových elektromobilů, což představuje více než dvojnásobný meziroční nárůst.

Z pohledu státu rámuje rozvoj elektromobility a infrastruktury Národní akční plán čisté mobility (NAP CM), jehož vizí je mít do roku 2030 v provozu 250 tisíc vozidel s elektrickým pohonem. Dokument počítá s investiční podporou výstavby veřejných i firemních dobíjecích stanic, finančními pobídkami a také koordinací rozvoje infrastruktury s kapacitami distribuční soustavy, která se stává strategickým faktorem pro udržitelný rozvoj nabíjení.

Současná kapacita veřejné infrastruktury

V Česku je aktuálně v provozu přes 3 600 veřejných dobíjecích stanic s více než 6 400 dobíjecími body. Z pohledu veřejné infrastruktury je ČR v současné době naddimenzovaná ve vztahu k současnému počtu elektromobilů.

Podle evropských propočtů je současná veřejná dobíjecí infrastruktura v České republice dimenzována na obsluhu přibližně sto tisíc elektromobilů, což výrazně přesahuje aktuální počet elektrických vozidel provozovaných na českých silnicích. Z hlediska dnešní poptávky tedy stávající síť veřejných dobíjecích bodů poskytuje dostatečnou kapacitu. S ohledem na očekávaný růst elektromobility je však nezbytné pokračovat v jejím dalším rozvoji, a to jak ze strany státu, mimo jiné prostřednictvím Operačního programu Doprava III, tak ze strany soukromých provozovatelů.

Strategická nutnost vlastní infrastruktury: ESG a ekonomické výhody

V této debatě je zásadní proměnnou způsob využívání firemních flotil a tomu odpovídající potřeby dobíjení. Doposud totiž není jisté, zda veřejná síť bude včas připravena pokrýt všechny potřeby podnikových flotil – zejména v průmyslových zónách, logistických centrech a mimo městské aglomerace (ukazují to i případy ze zahraničí, kde je elektromobilita více rozvinutá).

Typ provozu firemní flotily přitom hraje zásadní roli. Společnosti s menším počtem vozidel, které se pohybují převážně ve městském prostředí, mohou spoléhat na veřejnou síť doplněnou o základní wallboxy. Naopak podniky s intenzivním nebo směnným provozem, jako jsou rozvážkové služby či servisní flotily, potřebují spolehlivé a rychlé nabíjení, často přímo v areálu nebo depu. Pro tyto firmy se výstavba vlastní infrastruktury stává strategickou nutností – nejen kvůli provozní jistotě, ale také kvůli optimalizaci nákladů, například prostřednictvím integrace s fotovoltaikou či bateriovými úložišti. Tomuto trendu odpovídají i rostoucí legislativní požadavky na výstavbu nových areálů. Od roku 2025 totiž nový stavební zákon č. 283/2021 Sb. (§ 167 písm. e)) ukládá povinnost instalace nabíječek u nebytových budov s větší kapacitou parkování.

Vlastní dobíjecí infrastruktura v kombinaci s provozním modelem flotily umožňuje firmám efektivně řídit spotřebu energie, využívat výhodnější tarifní pásma a transparentně dokládat environmentální dopady. Tyto ukazatele jsou relevantní v kontextu pokračujících požadavků na ESG a udržitelné reportování v EU, kde směrnice CSRD a související evropské standardy kladou důraz na transparentnost environmentálních dat.

Hybridní model jako racionální řešení

Dle našeho názoru je u části firemních flotil rizikové spoléhat se primárně na veřejnou dobíjecí infrastrukturu v horizontu pěti až deseti let, zejména s ohledem na specifické provozní potřeby a lokalizaci těchto flotil. Přestože evropská legislativa (AFIR) počítá s dalším rozvojem veřejné dobíjecí sítě, její rozšiřování je primárně zaměřeno na hlavní dopravní tahy a tranzitní dopravu, nikoli na potřeby depotního a areálového nabíjení firemních flotil. Racionálním řešením je hybridní model – kombinace veřejné sítě a vlastních neveřejných nabíjecích bodů v areálech, který zajistí provozní flexibilitu a sníží riziko budoucí závislosti na externí infrastruktuře.

Nabíjení elektromobilů v Evropě dnes ve většině případů probíhá v domácnostech nebo na pracovištích, což potvrzují i dlouhodobá data Mezinárodní energetické agentury (IEA). Tento způsob je pro uživatele obvykle komfortnější a ekonomicky výhodnější než spoléhání se výhradně na veřejné dobíjecí stanice. Veřejné nabíjení je tak využíváno zejména při delších cestách nebo v případě absence vlastní infrastruktury.

Z pohledu českých firem, zejména průmyslových podniků a dalších subjektů, je tedy vhodné přemýšlet o vlastní nabíjecí infrastruktuře nikoli jako o izolované investici, ale jako o součásti dlouhodobé strategie firemní mobility a udržitelnosti.

Dotační podpora: aktuální stav

Dotační podpora pořízení elektromobilů v České republice, která mohla přechod firem na bezemisní vozidla usnadnit, byla v říjnu 2024 vyčerpána a v současnosti není k dispozici žádný plošný národní dotační program zaměřený na nákup osobních elektromobilů pro firmy. V únoru 2026 byla nicméně vyhlášena cílená dotační výzva TRANScom, která je určena podnikatelským subjektům provozujícím silniční nákladní dopravu a podporuje výměnu konvenčních vozidel za elektrická nákladní vozidla kategorie N2 a N3 a související neveřejné dobíjecí stanice s celkovou alokací 960 mil. Kč.

Zkušenosti ze zahraničí ukazují, že státy postupně ustupují od plošné podpory nákupu elektromobilů a nahrazují ji kombinací daňových zvýhodnění, cílených pobídek a podpory infrastruktury. Německo po letech rozsáhlé finanční podpory prostřednictvím programu Umweltbonus svůj národní dotační program v roce 2023 ukončilo a nově se opírá o cílené nástroje, zejména daňová zvýhodnění relevantní pro firemní flotily a sociálně zaměřené pobídky pro domácnosti. Francie naopak zachovává systém podpory nákupu elektromobilů pro domácnosti s nižšími příjmy, přičemž přímá dotační podpora se v současnosti nevztahuje na osoby právnické a firemní sektor je podporován spíše nepřímými nástroji.

Tento vývoj potvrzuje, že podpora elektromobility se v celé Evropě postupně posouvá od plošných dotací na osobní vozidla k cíleným programům, daňovým nástrojům a investicím do infrastruktury.

Daně a nízkoemisní vozidla

Od roku 2022 došlo v ČR k zásadní změně zákona o silniční dani. Silniční daň byla zcela zrušena pro osobní automobily a dodávky do 12 tun, bez ohledu na emisní parametry. Daň se dnes vztahuje pouze na nákladní vozidla nad 12 tun a jejich přípojná vozidla. Pro tato vozidla se sazba odvíjí od počtu náprav a hmotnosti, nikoli od emisní třídy. Nízkoemisní nebo bezemisní vozidla tedy nemají v rámci silniční daně žádné speciální zvýhodnění – hlavní úleva spočívá v tom, že osobní a lehká užitková vozidla (včetně elektromobilů) nejsou předmětem daně vůbec.

Pokud zaměstnavatel poskytuje zaměstnanci služební automobil i pro soukromé účely, jedná se o nepeněžní příjem, který se připočítává ke mzdě. Od roku 2024 platí tři sazby podle emisní kategorie vozidla:

- Bezemisní vozidlo (elektromobil, vodík): 0,25 % ze vstupní ceny vozidla včetně DPH za každý měsíc,
- Nízkoemisní vozidlo (např. plug-in hybrid): 0,5 % ze vstupní ceny vozidla,
- Klasické vozidlo: 1 % ze vstupní ceny vozidla.

Minimální částka je 1 000 Kč měsíčně, i pokud výpočet vyjde nižší. Tento benefit podléhá také odvodům sociálního a zdravotního pojištění.

Kromě úlevy při přidanění soukromého použití služebního vozu mají firmy možnost využít mimořádné odpisy na bezemisní vozidla. Elektromobily tak lze odepsat během 24 měsíců. Výhoda spočívá v rychlejším snížení základu daně z příjmů, což zlepšuje cash-flow firmy a návratnost investice do elektromobility.