Audit ESG reportingu v praxi: Co firmy (ne)zvládají a jak na to

Evropská směrnice CSRD přináší od roku 2025 nové povinnosti v oblasti udržitelnosti. S tzv. Omnibus novelou došlo již k formálním úpravám, které mění rozsah i časování povinností. Klíčové však zůstává: firmy, které se připraví včas, zvládnou reporting efektivněji a bez zbytečných chyb. Níže přinášíme přehled kroků, které se v praxi osvědčují – spolu s konkrétními výzvami, na které v rámci auditů ESG reportingu narážíme nejčastěji. Výhodou takových firem je pak jednodušší získání financování nebo nové spolupráce s firmami, které již zahrnují ESG v jejich rozhodovacímu procesu.

Jak vypadá náš přístup k ESG auditu

1. Harvesting – Zmapování prostředí a očekávání

Zjišťujeme, jaké regulace jsou relevantní (např. CSRD, ESRS, GRI, EU taxonomie) a jaký je kontext firmy – obor, velikost, lokální legislativa, strategie firmy a očekávání stakeholderů. Už zde se často ukazuje slabé nebo formální zapojení zainteresovaných stran, což vede k povrchnímu pojetí materiality.

2. Scanning – Mapování systémů a IT prostředí

Prověřujeme nástroje pro sběr ESG dat a jejich návaznost na controlling, ERP nebo účetnictví. Problémem bývá roztříštěnost dat, jejich ruční správa v Excelu a nulové napojení na syntetické účty – zvláště při plnění požadavků EU taxonomie (Capex, Opex).

3. Mapping – Procesy a odpovědnosti

Zkoumáme, kdo ve firmě odpovídá za jaká ESG data, jak data prochází schvalovacím workflow a jak jsou procesy zdokumentované. V praxi často chybí formální přidělení odpovědností a ESG není dostatečně integrované do rozhodovacích procesů.

4. Assessment – Dvojí materialita

Metodika hodnocení dopadů, příležitostí a rizik bývá nejasná a zaujatá – zejména pokud chybí relevantní data. Významná témata jsou často určena intuitivně nebo podle aktuálních trendů, nikoli analýzou dopadů a vlivů na firmu. Stakeholdeři do hodnocení bývají zapojováni minimálně.

5. Alignment – Provázanost s účetnictvím a taxonomií

Pomáháme sladit účetní a ESG data – identifikujeme chybějící analytiku a ověřujeme správné zařazení do kategorií EU taxonomie. V praxi bývá obtížné dohledat například relevantní Capex v udržitelných činnostech právě kvůli absenci samostatných účtů.

6. Calculation – Výpočet uhlíkové stopy a sběr dat

Validujeme použité metodiky (GHG Protocol, ISO 14064) a přepočty dat. Častým limitem je nedostatek vstupních údajů – firmy často nejsou schopny pokrýt Scope 3, protože data od dodavatelů nejsou dostupná nebo nejsou v požadované kvalitě.

7. Control – Interní kontroly a auditní stopa

Ověřujeme, jak jsou ESG data kontrolována a jak je zajištěna jejich konzistence v čase. Firmám často chybí mechanismy na sledování změn nebo formální validace, což komplikuje pozdější ověření a audit.

8. Review – Finální kontrola a ověření

Před zveřejněním zprávy ověřujeme soulad s ESRS a dalšími standardy. Kontrolujeme, zda výstupy odpovídají výsledkům hodnocení materiality a jsou podloženy daty. Zprávy někdy působí formálně a neobsahují konkrétní příklady nebo vazby na strategii firmy.

Z našich zkušeností vyplývá, že největší výzvou není samotná regulace, ale připravenost firem na sběr, validaci a interpretaci dat. Pokud jste na začátku, doporučujeme nejprve nastavit procesy a odpovědnosti – technologie, reportingové nástroje i samotné standardy lze následně přizpůsobit.

Rádi s vámi projdeme vaši konkrétní situaci a navrhneme efektivní plán postupu.