Národní účetní rada (dále jen „NÚR“) je nezávislá odborná instituce složená z odborníků z Komory auditorů České republiky, Komory daňových poradců České republiky, Svazu účetních České republiky a Fakulty financí a účetnictví Vysoké školy ekonomické v Praze. Jejím cílem je podpora odborné způsobilosti a profesní etiky při rozvoji účetních profesí a v oblasti metodiky účetnictví a financování. NÚR spolupracuje při tvorbě legislativy a souvisejících norem, vydává odborné publikace, pořádá semináře a vytváří interpretace, s cílem sjednotit používání a přispět k formulaci optimálních postupů v oblasti účetnictví a výkaznictví v souladu se zákonem č. 563/1991 Sb. o účetnictví a ostatními právními předpisy. V následujícím článku uvádíme přehled interpretací vydaných v letech 2025 a 2026.
Interpretace I-51
První vydanou interpretací v roce 2025 byla Interpretace I-51 Vykazování výrobků a zboží používaných k předvádění. Tato interpretace se zaměřuje na vlastní výrobky a zboží, které jsou určeny jako předváděcí, z hlediska klasifikace do dlouhodobých či oběžných aktiv. Interpretace navrhuje individuální řešení, podle skutečné funkce a využití předváděcího aktiva a délky jeho držby. Pokud se účetní jednotka toto zboží nebo výrobek rozhodne držet jako předváděcí po dobu delší než 1 rok, mělo by být vykázáno jako stálé aktivum se souvisejícím vyhodnocením jeho zachycení v účetní závěrce (v souladu s interní směrnicí účetní jednotky vztahující se k výši pořizovací ceny). Pokud je zboží nebo výrobek určen k prodeji, a je předváděno jako součást prodejního procesu, mělo by být vykazováno jako oběžné aktivum (zásoby).
Interpretace I-52
Interpretace I-52 Zaměstnanecké požitky řeší vykazování – výsledkově či rozvahově z fondů z vlastního kapitálu – a okamžik uznání závazku vůči zaměstnanci. Interpretace uvádí, že požitek by měl být zaúčtován jako náklad, tedy výsledkově, neboť zaměstnanec je v podstatně využívaný („spotřebovávaný“) externí zdroj. Nárok zaměstnance na zaměstnanecký požitek vychází z právního předpisu, kolektivní smlouvy, interního předpisu či závazného příslibu zaměstnavatele. Závazek, resp. dluh vůči zaměstnancům (dle povahy rezerva, dohadná položka nebo běžný dluh) vzniká ve chvíli, kdy je uznán zaměstnavatelem vůči zaměstnanci, a náklad vzniká v období, kdy zaměstnanec vykonal práci, za níž mu náleží tento požitek. Současně je nutné rozlišit, zda daný dluh je povahy dlouhodobé nebo krátkodobé a následně tuto skutečnost zohlednit v účetní závěrce. Dále se interpretace zaměřuje na možnosti vykazování zaměstnaneckých požitků při předčasném ukončení pracovního poměru nebo po „standardním“ skončení pracovního poměru.
Interpretace I-53
Intepretace I-53 Ocenění cenných papírů a podílů ekvivalencí v individuální účetní závěrce podnikatelů je zaměřena na problém vycházející z využití Směrnice EU č. 34/2013 pro vykazování cenných podílů a podílů ekvivalencí. Tato směrnice je primárně tvořena pro konsolidované účetní závěrky a připouští její použití i v individuální účetní závěrce. Interpretace se věnuje problematice používání ekvivalenční metody, neboť v praxi existuje více způsobů (přístupů) jejího vykazování.
Podle interpretace by měla být pořizovací cena cenného papíru/obchodního podílu upravována o podíl na změně vlastního kapitálu mezi datem pořízení podílu a datem ocenění ekvivalencí a odpis „goodwillu“, resp. rozdílu mezi pořizovací cenou a podílem na reálné hodnotě nabytých aktiv a dluhů k datu pořízení. Pokud se účetní hodnota aktiv a závazků významně liší od reálné hodnoty, měl by vlastní kapitál být přeceněn podle reálných hodnot ke dni pořízení podílu a během doby držby sledován vývoj reálných hodnot.
Interpretace dále uvádí, že výše vlastního kapitálu účetní jednotky pod podstatným vlivem musí být vedena na stejných účetních metodách jako vlastní kapitál vykazující účetní jednotky. Jinými slovy, pokud má vykazující česká účetní jednotka obchodní podíl v zahraničí, měla by vyhodnotit, zda vykazovaný vlastní kapitál ve vlastněné účetní jednotce je založen na stejných principech, které jsou aplikovány v českých účetních předpisech.
Interpretace I-54
Tato Interpretace I-54 Ocenění finanční investice při vkladu a rozdělení vyčleněním vznikla jako reakce na změny v zákoně, konkrétně na novelu zákona č. 125/2008 Sb., o přeměnách obchodních společností a družstev, která přinesla novou formu rozdělení – rozdělení vyčleněním. Interpretace stanovuje postup v rámci ocenění nabytého podílu u vkladatele nebo u společnosti rozdělované vyčleněním, a to zejména za situace, pokud je výsledná hodnota investice záporná; nebo pokud se k předmětu vkladu váže oceňovací rozdíl k nabytému majetku nebo goodwill; nebo pokud u vkládaných aktiv jsou evidovány opravné položky nebo pokud jsou evidovány rezervy související s vkladem. Základním řešením ocenění finanční investice u vkladatele má být netto účetní hodnota předmětu vkladu u vkladatele. Pokud by účetní hodnota vkladu dosáhla záporných hodnot, má být na účtech cenných podílů a vkladů uvedeno nulové ocenění a záporný rozdíl účtován kapitálově, což je odchylný postup oproti stávajícímu znění (uvedeného v Českém účetním standardu č. 014 Dlouhodobý finanční majetek), který stanovuje záporný rozdíl účtovat do výnosů.
Závěr
Interpretace NÚR sice nejsou primárním pramenem práva (závazným právním předpisem), ale v praxi představují uznávaný standard. Pro účetní jednotky je jejich dodržování často klíčové pro to, aby účetní závěrka podávala věrný a poctivý obraz. Mnoho interpretací bylo využito při přípravě nového zákona o účetnictví, který bude představovat „revoluci“ v oblasti účetního výkaznictví.
V následujících měsících očekáváme vydání nové interpretace, a to v rámci probíhajícího vypořádání připomínek k navrhované interpretaci NI-75 Určení okamžiku vzniku výnosu, o které jsme vás v rámci našich aktualit již informovali v minulosti.
