Nezveřejněná účetní závěrka: zbytečné riziko, které se nevyplácí

Nezveřejněná účetní závěrka může stát firmu statisíce korun, zkomplikovat získání financování a v krajním případě vést až ke zrušení společnosti. Přesto tuto zákonnou povinnost každoročně ignorují tisíce českých firem. Někteří jednatelé to považují za drobné administrativní prohřešení. Ale opak je pravdou – jde o právní povinnost s konkrétními sankcemi, a v neposlední řadě také o signál, který partneři, banky a investoři vnímají výrazně negativně.

Koho se povinnost zveřejnění týká?
Povinnost zveřejnit účetní závěrku v obchodním rejstříku mají v České republice v zásadě všechny obchodní společnosti - tedy společnosti s ručením omezeným, akciové společnosti, komanditní společnosti i veřejné obchodní společnosti. Dále se povinnost vztahuje na družstva a na pobočky zahraničních osob zapsané do obchodního rejstříku. Zveřejnění účetní závěrky se provádí v rozsahu podle kategorie do které obchodní společnost spadá.

Zákon stanoví konkrétní lhůtu: účetní závěrka (pokud je povinnost auditu, tak auditovaná účetní závěrka) musí být do sbírky listin obchodního rejstříku uložena do 30 dnů od schválení valnou hromadou, nejpozději však do 12 měsíců od rozvahového dne příslušného účetního období. Platí tedy, že i tehdy, kdy valná hromada účetní závěrku neschválí nebo se vůbec nekoná, přichází povinnost zveřejnit ji nejpozději do roka od konce účetního období.

Proč společnosti účetní závěrku nezveřejňují?
Důvody jsou různé. V praxi se setkáváme s těmito nejčastějšími:

Neznalost nebo podceňování povinnosti. Zvláště u menších s.r.o. panuje přesvědčení, že pokud společnost nepřesáhne limity pro povinný audit, zveřejnění se jí netýká. To je omyl – povinnost zveřejnění a povinnost auditu jsou dvě zcela odlišné povinnosti.
Obava ze zveřejnění hospodářských výsledků. Statutární orgán a vlastníci argumentují tím, že nechtějí, aby konkurence, zákazníci nebo zaměstnanci mohli nahlédnout do hospodaření firmy. Tato motivace je lidsky pochopitelná, ale právně nevede ke správnému řešení.
Administrativní zaneprázdnění. Účetní závěrka není zpracována včas, valná hromada se odkládá a dokumenty se nestihnou podat.
Záměrné skrývání informací. Nejzávažnější případ, kdy společnost vědomě informace o svém hospodaření tají – například při sporech mezi společníky, v před insolvenčních situacích nebo při jiných nesrovnalostech.
Jaké sankce hrozí?
Česká legislativa spojuje nesplnění povinnosti zveřejnění s několika typy postihů.

Pokuta od rejstříkového soudu
Rejstříkový soud může společnosti, která účetní závěrku nezveřejní, uložit pořádkovou pokutu až do výše 100 000 Kč. Soud tak může učinit i opakovaně. V praxi tato sankce nebývá ukládána automaticky, avšak po zavedení automatizovaného monitoringu plnění povinností ze strany rejstříkových soudů se situace mění a počty udělených pokut stoupají.

Pokuta od správce daně
Správce daně má rovněž pravomoc uložit pokutu – a to i vyšší, protože zákon o účetnictví stanoví sankci až do výše 3 % hodnoty aktiv společnosti v případě závažných porušení účetních předpisů. Nezveřejnění účetní závěrky je porušením zákona o účetnictví a může být pod tento režim podřazeno. Zejména u velkých účetních jednotek může být tedy pokuta citelně znatelná.

Zrušení společnosti soudem
Toto je nejzávažnější důsledek, o němž mnozí jednatelé nevědí nebo se domnívají, že k němu nemůže dojít. Zákon o obchodních korporacích dává rejstříkovému soudu pravomoc zahájit řízení o zrušení společnosti, pokud ta opakovaně neplní zákonné povinnosti – a právě nezveřejnění účetní závěrky je jedním ze zákonem výslovně uvedených důvodů. Soud zpravidla nejdříve vyzve společnost k nápravě a stanoví přiměřenou lhůtu, ale pokud ani poté společnost povinnost nesplní, může přistoupit ke zrušení s likvidací.

Odpovědnost statutárního orgánu
Povinnost zveřejnit účetní závěrku stíhá především statutární orgán společnosti (v případě a.s. představenstvo společnosti, v případě s.r.o. jednatele). Pokud statutární orgán povinnost vědomě a dlouhodobě ignoruje, vystavuje se nejen sankcím vůči společnosti, ale i vlastní odpovědnosti za škodu způsobenou věřitelům či třetím osobám, zejména v situaci, kdy se ukáže, že zatajené hospodářské výsledky by ovlivnily jejich obchodní rozhodnutí.

Dopady, které nejde vyčíslit pokutou
Právní/finanční sankce jsou jen jeden rozměr problému. Existuje řada dalších, které mohou být pro firmu ekonomicky citelnější.

Banky a financování. Většina bankovních institucí vyžaduje při posuzování úvěrové žádosti nebo při přezkumu stávajícího financování aktuální účetní závěrku. Chybějící účetní závěrky v rejstříku jsou automatickým varovným signálem a mohou vést k zamítnutí úvěru nebo zpřísnění jeho podmínek.
Obchodní partneři a due diligence. V rámci běžné obchodní praxe si seriózní partneři prověřují nové dodavatele a odběratele. Chybějící účetní závěrky nebo účetní závěrky zveřejňované se zpožděním několika let jsou důvodem k ostražitosti a někdy i k odmítnutí spolupráce.
Veřejné zakázky. Uchazeči o veřejné zakázky musí standardně prokázat ekonomickou způsobilost. Nezveřejněné účetní závěrky mohou být překážkou při splnění kvalifikačních předpokladů.
Investoři a prodej společnosti. Při jakémkoli majetkovém vstupu nebo prodeji podílu provádějí potenciální investoři detailní due diligence. Chybějící nebo opožděné účetní závěrky prodlužují a zdražují celý proces a mohou být důvodem ke snížení kupní ceny nebo k ukončení zájmu potencionálního investora.
 
Jak situaci napravit?
Pokud společnost zjistí, že účetní závěrky za minulé roky nezveřejnila, je řešení přímočaré: vložit chybějící účetní závěrky do obchodního rejstříku co nejdříve. Zákon ani praxe rejstříkových soudů zpravidla nejsou k dobrovolné nápravě nepřátelské – důležité je situaci aktivně řešit, nikoliv čekat na výzvu soudu.

Při podávání účetních závěrek za více let zpětně je vhodné:

ověřit, zda jsou k dispozici schválené účetní závěrky (zápis z valné hromady nebo rozhodnutí jediného společníka), v případě povinnosti auditu i evidence schválené auditované účetní závěrky,
připravit účetní závěrky v zákonem předepsané formě (XBRL formát pro větší účetní jednotky),
vložit vše do sbírky listin obchodního rejstříku prostřednictvím webu www.justice.cz,
a v případě rozsáhlého prodlení zvážit komunikaci s rejstříkovým soudem.
 
 
Co říci na závěr aneb shrnutí dopadů v případě nezveřejnění účetní závěrky
Oblast
Co hrozí
Rejstříkový soud
Pořádková pokuta až 100 000 Kč (opakovaně), zrušení společnosti
Správce daně
Pokuta až 3 % hodnoty aktiv
Banky
Odmítnutí nebo zdražení financování
Obchodní partneři
Ztráta důvěry, odmítnutí spolupráce
Investoři / prodej
Komplikace a zdražení due diligence, snížení hodnoty
Jednatelé (představenstvo) osobně
Odpovědnost za škodu způsobenou věřitelům
 

Zveřejnění účetní závěrky není jen byrokratická formalita. Je to základní podmínka transparentního podnikání, která chrání věřitele, obchodní partnery i samotnou společnost a její management. Pokud si nejste jisti stavem plnění této povinnosti nebo potřebujete pomoci s nápravou minulosti, obraťte se na naše specialisty – rádi vám pomůžeme situaci vyřešit.