Dvakrát do roka otevíráme v Advisory výběrové řízení na juniorní pozice – a jeho součástí je i pořádná dávka výzev. Kandidáty čeká assessment centrum (AC) s pěti zasedačkami, kde řeší různé case studies, k tomu všeobecný test, a ještě navazující pohovor s osobnostním testem.
Jak to celé působí z pohledu těch, kteří si tím nedávno prošli? Bára a Martin sdílí svoje dojmy z výběrka, momenty, které je potrápily i překvapily, a přidávají pohled na to, jaké jsou první týdny po nástupu.
Oba dva jste si prošli výběrkem, které se skládá z několika částí. Byla to docela dlouhá cesta – co vám na tom přišlo nejtěžší?
Martin: Za mě to bylo asi těch pět místností a test, protože to bylo všechno v jeden den. Bylo náročné přepínat pozornost – test byl o všeobecných znalostech a v zasedačkách byly case studies, každá trošku z jiného pohledu. Takže takové to přepínání – uvažovat pokaždé jinak a soustředit se celé dopoledne – to bylo asi nejtěžší.
Bára: Já jsem to měla online, takže jsem nepsala test ve stejný den jako byl pohovory, ale řekla bych, že nejtěžší byly taky case studies a to, že se člověk musí vždycky znovu představit a rychle pochopit, o čem ta daná místnost bude.
Pamatujete si na svůj první dojem z AC? A byl tam nějaký úkol, který vás opravdu překvapil?
Bára: Mě nepřekvapil konkrétní úkol, ale překvapilo mě, že jedna z místností byla v angličtině. Ne že by to bylo složité, ale nečekala jsem to.
Martin: Já jsem měl poslední zasedačku s partnerem, který tam byl sám a překvapilo mě, že mi nedal žádnou case study. Zeptal se mě, proč by mě měli do GT vzít a co GT přinesu, a musel jsem se opravdu hodně obhajovat.
Když jsem odcházel, říkal jsem si, že mě nemohou vzít – a nakonec to klaplo. Bylo zajímavé vidět, jak člověk sám o sobě přemýšlí kriticky a jak to může druhá strana vidět jinak.
Kdybyste si ten den mohli zopakovat, udělali byste něco jinak?
Bára: Asi jak říkal teďka Martin – víc bych si připravila odpovědi na podobné typy otázek. Mě se třeba ptali na nejdelší práci nebo projekt v rámci univerzity, na kterém jsem dělala, a je dobré umět to hezky odprezentovat a obhájit.
Martin: Umět se prodat – není to jen o skills, logickém uvažování nebo analytickém myšlení, ale i o tom, jak se člověk prezentuje.
Jak vypadaly vaše první týdny po nástupu? Shodovala se realita s tím, co jste očekávali?
Martin: Za mě to bylo extrémně rychlé. První den jsem dostal počítač a šel jsem rovnou na schůzku a na projekt. Předčilo to moje očekávání.
Nebylo to tak, že by první týdny byly jen o školení a koukání ostatním přes rameno. Dostala se mi hned konkrétní část projektu, na které jsem pracoval sám. Takže velmi pozitivní zkušenost.
Bára: Já měla podobnou zkušenost, takže jsem taky hned od prvních dnů pracovala na projektu. Ale nebylo to tak, že by mě hodili do vody a nechali mě v tom – kdykoliv jsem potřebovala, dostala jsem pomoc.
Martin: Máš vlastní zodpovědnost, ale zároveň podporu.
Baru, tvůj kalendář je dost nabitý – zvládáš práci, studium, sport i další aktivity. Jak se ti to daří kombinovat?
Bára: Jednoznačně to jde, ale záleží, jak si to člověk poskládá a jaké má priority. Za mě nejlépe funguje, když si člověk naplánuje sport na ráno před prací, protože pak má jistotu, že ho opravdu zvládne. Se školou to jde taky – máme to hodně flexibilní, home office není problém, takže se to dá zvládnout.
Martine, studentská léta už máš za sebou a stihnul jsi i povýšení. Jaký pro tebe byl tenhle přechod a co se změnilo?
Martin: Nemusím řešit zkoušky, prezentace ani odevzdávání úkolů. Je to vlastně jednodušší. Čekal jsem, že přechod na full-time bude náročný, ale spíš se mi ulevilo. Teď se můžu soustředit jen na jednu věc.
Na závěr – jakou radu byste dali kandidátům, kteří přemýšlí o přihlášení do assessment centra? Na co by se měli připravit a co naopak vůbec neřešit?
Martin: Pokud se někdo ještě nesetkal s case studies nebo podobnými úkoly, tak určitě doporučuji se na to podívat. A pak nebýt zbytečně ve stresu. Často jsme sami k sobě mnohem kritičtější, než jak nás vidí ostatní. Ten výkon je většinou lepší, než si myslíme.
Mít zdravé sebevědomí, umět se prezentovat a stát si za svým. V case studies vás budou často challengovat, takže je důležité umět si obhájit svoje názory a mít k nim argumenty.
Bára: U studentských pozic není tak důležité, co všechno umíte z učebnic. Důležitější je, jak přemýšlíte, jak k problémům přistupujete a jaká jste osobnost. Jestli jste otevření učit se nové věci a jestli to dokážete během pohovoru ukázat.
Martin: Já bych doplnil – působit sebevědomě, ale ne arogantně. Je v tom velký rozdíl. A zapadnout do týmu – culture fit je důležitý. I když jste nervózní, vaše přirozená osobnost se během pohovoru stejně projeví.