V návaznosti na koronavirové onemocnění COVID-19 a zavedená krizová opatření (zejména ta, která zakazují či omezují určité provozy, činnosti a služby) je třeba myslet i na obchodněprávní aspekty současné situace a možné důsledky neplnění či vadného plnění povinností ze smluvních vztahů a související implikace.
COVID-19 ve smluvních vztazích a možnosti smluvních stran
Vyšší moc
- Zproštění se odpovědnosti k náhradě škody vzniklé porušením smluvní povinnosti (§ 2913 odst. 2 občanského zákoníku);
- Nutné prokázat, že ve splnění smluvní povinnosti dočasně nebo trvale zabránila mimořádná nepředvídatelná a nepřekonatelná překážka vzniklá nezávisle na vůli škůdce;
- Neuplatní se, pokud překážka vznikla až v době, kdy byl škůdce s plněním smluvní povinnosti již v prodlení;
- Na smluvní pokutu za porušení smluvní povinnosti, je-li sjednána, se zproštění odpovědnosti neuplatní (při nepřiměřenosti smluvní pokuty či výkonu práva na uhrazení smluvní pokuty v rozporu s dobrými mravy může mít liberace význam při moderaci či určení neplatnosti smluvní pokuty);
- Ustanovení o vyšší moci mohou být i součástí smlouvy – možnost zproštění se odpovědnosti pak závisí na formulaci konkrétního ujednání.
Podstatná změna okolností
- Vznik zvlášť hrubého nepoměru znevýhodněním jedné ze stran smlouvy, a to buď neúměrným zvýšením nákladů plnění anebo neúměrným snížením hodnoty předmětu plnění (§ 1765 občanského zákoníku);
- Dotčená strana má právo se domáhat obnovení jednání o smlouvě, pokud prokáže, že (i) změnu nemohla rozumně předpokládat ani ovlivnit a že (ii) skutečnost nastala nebo se jí stala známou až po uzavření smlouvy;
- Neopravňuje k odložení plnění;
- Nedohodnou-li se strany v přiměřené lhůtě na změně smlouvy, může na návrh rozhodnout soud: závazek ze smlouvy změní obnovením rovnováhy práv a povinností stran nebo závazek zruší;
- Pokud smlouva obsahuje ujednání o převzetí nebezpečí změny okolností, tj. vyloučení použití zákonného ustanovení o podstatné změně okolností, právo domáhat se obnovení jednání o smlouvě nevzniká.
Následná nemožnost plnění
- Stane-li se dluh nesplnitelným, závazek ze smlouvy zaniká pro nemožnost plnění (§ 2006 občanského zákoníku);
- Plnění není nemožné, pokud lze dluh splnit za ztížených podmínek, s většími náklady, s pomocí jiné osoby nebo až po určité době;
- Nemožnost plnění je nutné oznámit bez zbytečného odkladu, jinak vzniká odpovědnost k náhradě škody.
COVID-19 v mezinárodních smluvních vztazích
Rozhodné právo
- U smluv s mezinárodním prvkem je nutné určit, právem jakého státu se tyto smlouvy řídí a jaké možnosti tedy daný právní řád poskytuje;
- Prakticky veškeré právní řády mají vlastní úpravu výše zmíněných institutů, zejména vyšší moci, a měly by tak být aplikovatelné.
Výjimky z užití rozhodného práva
- Imperativní normy – normy zásadního významu, jejichž dodržování je pro dotčený stát při ochraně veřejných zájmů klíčové a které se použijí bez ohledu na rozhodné právo (např. krizová opatření, karanténní a jiná mimořádná opatření);
- Výhrada veřejného pořádku – aplikuje se v případě, kdy by se účinky užití cizího rozhodného práva zjevně příčily veřejnému pořádku dotčeného státu (např. ochrana základních práv);
- Mimořádná epidemiologická opatření a další taková omezení mohou mít povahu těchto institutů.
CISG
- Vídeňská úmluva – upravuje smlouvy o mezinárodní koupi zboží v rámci signatářských států – 89 smluvních států;
- Obsahuje ustanovení o zproštění odpovědnosti (čl. 79) – strana není odpovědná za nesplnění jakékoli povinnosti, jestliže prokáže, že toto nesplnění bylo způsobeno překážkou, která nezávisela na její vůli, a ohledně které nebylo možno rozumně očekávat, že by s ní strana počítala v době uzavření smlouvy, nebo že by tuto překážku nebo její důsledky odvrátila nebo př
Konkrétní použití jednotlivých možností ve smluvních vztazích, případně použití dalších možností s ohledem na konkrétní smluvní typ, bude vždy záležet na konkrétní situaci případu.
Veronika Odrobinová
Martina Šumavská
