Řízení o nesrovnalosti a následky nesrovnalosti

Řízení o nesrovnalosti

Pokud orgán veřejné moci při výkonu své činnosti zjistí nesrovnalost zápisu v evidenci skutečných majitelů, oznámí tuto skutečnost soudu, který je příslušný k zápisu. Oznámení o nesrovnalosti může učinit též povinná osoba podle AML zákona. Soud nejprve vyzve evidující osobu k odstranění nesrovnalosti nebo k jejímu odstranění. Pokud je tato výzva marná, zahájí soud řízení o nesrovnalosti, a to na základě oznámení nebo i z vlastního podnětu. Spolu s vydáním usnesení o zahájení řízení o nesrovnalosti soud zapíše do evidence skutečných majitelů poznámku o nesrovnalosti, kde uvede, v čem je nesrovnalost spatřována.

V případě, že je soudem nesrovnalost potvrzena, zasílá soud věc k projednání přestupkovému orgánu.

Následky nesrovnalosti

V případě, že není skutečný majitel obchodní korporace zapsán v evidenci skutečných majitelů, nesmí:

1. tato obchodní korporace vyplatit podíl na zisku skutečnému majiteli ani právnické osobě nebo svěřenskému fondu, jejichž je tento také skutečným majitelem.
2. jiná obchodní korporace vyplatit této obchodní korporaci podíl na zisku,
   přičemž právo na podíl na zisku nebo na jiných vlastních zdrojích, který takto nebyl vyplacen do konce účetního období, ve kterém bylo rozhodnuto o jeho výplatě, zaniká.
3. skutečný majitel při rozhodování nejvyššího orgánu této obchodní korporace vykonávat hlasovací práva nebo rozhodovat jako jediný společník on, ani právnická osoba, jejíž je rovněž skutečným majitelem.

Hlasovací práva v obchodní korporaci nesmí při rozhodování nejvyššího orgánu vykonávat nebo jako její jediný společník rozhodovat také právnická osoba, jež nemá v evidenci skutečných majitelů zapsaného žádného skutečného majitele.