Payroll alert

Payroll alert II

GTTA

Aktuální informace v souvislosti s probíhající pandemií koronaviru z pracovněprávního pohledu

 

Vážení klienti,

 

V návaznosti na náš předchozí payroll alert a s přihlédnutím k aktuálnímu vývoji ohledně pandemie nemoci COVID-19 a k souvisejícím mimořádným vládním opatřením Vám tímto přinášíme aktualizovaný přehled pracovněprávních dopadů probíhající pandemie na zaměstnance a zaměstnavatele.

 

Nařízení karantény

Byla-li Vašemu zaměstnanci nařízena karanténa, jedná se o překážku práce na straně zaměstnance podle § 191 zákoníku práce, za níž zaměstnanci náleží náhrada mzdy ve stejné výši jako v případě pracovní neschopnosti. V době prvních 14 kalendářních dnů trvání karantény náleží zaměstnanci od zaměstnavatele náhrada mzdy ve výši 60 % jeho průměrného výdělku. Nově bude tato vyplacená náhrada mzdy zaměstnavatelům státem plně uhrazena. Od patnáctého dne karantény náleží zaměstnanci dávky nemocenského pojištění.

 

Péče o dítě

Nemůže-li Váš zaměstnanec vykonávat zaměstnání z důvodu péče o dítě, jehož školské zařízení bylo v důsledku mimořádných opatření uzavřeno, jedná o překážku práce na straně zaměstnance podle § 191 zákoníku práce, za kterou zaměstnanci náleží od státu ošetřovné podle zákona o nemocenském pojištění. V současné době je připraven návrh zákona, na základě kterého bude příslušet ošetřovné při péči o dítě mladší 13 let po celou dobu trvání mimořádných opatření. 

 

Omezení provozu v důsledku provozních příčin

Byl-li zaměstnavatel nucen přistoupit k dočasnému omezení nebo uzavření provozu z důvodu poruchy zařízení, výpadku dodávek surovin nebo jiných provozních příčin, jedná se o překážku práce na straně zaměstnavatele (tzv. prostoj) podle § 207 odst. 1 zákoníku práce, za kterou přísluší zaměstnanci od zaměstnavatele náhrada mzdy ve výši nejméně 80 % průměrného výdělku. Ministerstvo práce a sociálních věci již připravilo návrh, na základě něhož by měl tuto vyplacenou náhradu mzdy kompenzovat stát.

 

Omezení provozu v důsledku mimořádných opatření

V případě dočasného uzavření nebo omezení provozu zaměstnavatele v důsledku mimořádných opatření přijatých na základě krizového zákona (např. nařízené uzavření prodejen, restauračních zařízení a jiných provozoven) se jedná o tzv. jinou překážku práce na straně zaměstnavatele, za kterou zaměstnanci od zaměstnavatele přísluší náhrada mzdy ve výši průměrného výdělku, přičemž na základě již schváleného programu podpory zaměstnanosti bude 80 % vyplacené náhrady kompenzováno státem. Jeli-li však uzavřena dohoda s odborovou organizací, příp. vydán vnitřní předpis, lze v tomto případě využít rovněž institut částečné nezaměstnanosti (viz níže).

 

Omezení provozu v důsledku omezení odbytu nebo poptávky

Byl-li zaměstnavatel nucen přistoupit k dočasnému omezení nebo uzavření provoz z důvodu dočasného omezení odbytu jeho výrobků nebo omezení poptávky po jím poskytovaných službách (tzv. částečná nezaměstnanost), jedná se o překážku práce na straně zaměstnavatele, za kterou zaměstnanci od zaměstnavatele přísluší náhrada mzdy ve výši nejméně 60 % průměrného výdělku, a to po dohodě s odborovou organizací, resp. na základě vnitřního předpisu, nepůsobí-li u zaměstnavatele odborová organizace. V tomto případě mohou zaměstnavatelé již dnes za podmínek stanovených zákonem o zaměstnanosti žádat o příspěvek v částečné nezaměstnanosti ve výši 20 % průměrného výdělku zaměstnance, nejvýše však 0,125násobek průměrné mzdy v národním hospodářství za 1. až 3. čtvrtletí předcházejícího kalendářního roku. V současné době se nicméně projednává rozšíření možnosti kompenzace za takto poskytovanou náhradu mzdy státem.

 

Pojistné na sociální a zdravotní pojištění

Způsobuje-li současná situace zaměstnavateli potíže s včasným odvodem pojistného na sociální a zdravotní pojištění za své zaměstnance, může zaměstnavatel u příslušného orgánu správy sociálního zabezpečení požádat o odložení plateb sociálního pojištění zaměstnavatele z důvodu pandemie koronaviru. V případě pojistného na zdravotní pojištění nelze posunout termín splatnosti pojistného, vznikne-li však dlužné pojistné, je možné požádat o povolení splátkového kalendáře. Ačkoliv na povolení splátek není právní nárok, může pojišťovna z vážných důvodů a při splnění podmínek uzavřít s dlužníkem dohodu o splátkovém kalendáři. Jakmile je dluh na pojistném uhrazen, může navíc dlužník požádat o prominutí dosud nevyměřeného penále, popř. pokuty. Konkrétní okolnosti sjednání splátkového kalendáře je však vždy zapotřebí projednat s příslušnou zdravotní pojišťovnou.

 

 

O případných dalších opatřeních přijatých v souvislosti s aktuální mimořádnou situací Vás budeme nadále pravidelně informovat.