"Díky bohu za spodní proudy ve správě veřejné" - komentář Davida Pirnera v Hospodářských novinách
Nečtu noviny pravidelně, takže jsem alespoň částečně ušetřen palcových titulků naříkajících nad krizí a obviňujících politickou garnituru z neschopnosti na ni reagovat. Taková nálada však bezpochyby v médiích existuje.
Proto bych rád vyvážil tento jednostranný pohled na věc a ukázal, že pod zpěněnou hladinou skandálů a špatných zpráv existuje docela solidní spodní proud, který pomalu, ale jistě mění fungování veřejné správy. A hybatelem tohoto proudu je právě globální krize.
Jako poradce, který se zaměřuje na firmy a situace, v nichž něco nefunguje tak, jak by mělo, mne veřejná správa logicky zajímá. Člověk nemusí být ani zapřisáhlý liberál, ani ekonomický expert, aby vnímal řadu příležitostí pro zlepšení současného stavu a úspory pro daňového poplatníka. Po pravdě řečeno, nejde ani tak o to spořit, jako spíše investovat a utrácet naše peníze za rozumné věci.
Chápu, že ne vždy se zefektivňování chodu jednotlivých resortů nebo organizací politicky vyplácí. Škrty a zjednodušení mohou bolet a každé změně se potenciální voliči většinou brání. Proto také do očí bijící příklady nefunkčních procesů ve veřejné správě zůstaly velmi dlouho bez povšimnutí, nebo pokusy o jejich změnu vyzněly do ztracena.
Hospodářská krize a tlak na ozdravení veřejných financí v této situaci dodaly žádoucí impulz politikům i manažerům. Dnes je jasné, že bez úsporných opatření to nepůjde. A je to jasné nejen těm, kteří o nich rozhodují, ale také těm, kterých se bezprostředně dotknou. Všichni jsou více či méně na probíhající či nadcházející změny mentálně připraveni.
A změny přicházejí. Nejprve se dotkly personálu a způsobují postupné snižování počtu zaměstnanců. Mimochodem, tento postup by mohl mimoděk přinést i větší flexibilitu a akceschopnost ministerstev i dalších orgánů. Méně lidí znamená menší potřebu vytvářet důvody pro obhajobu své existence.
Pozitivní na věci také je, že se dnes často začíná úvahou nad tím, co má či nemá daný úřad nebo ministerstvo občanům poskytovat za služby, jaké agendy má spravovat. Nejde tedy jen o slepé škrtání, ale také o úspory dané změnou rozsahu poskytovaných služeb.
Politici také sbírají odvahu a v některých resortech nebo městech začali se snižováním počtu podřízených organizací. To je jistě správný trend, protože je nabíledni, že centralizace umožní snížit zejména počet vedoucích pracovníků. Tedy těch, kteří jsou placeni nejlépe a mají na sebe navíc navázané další výdaje v podobě služebních aut, asistentek a kanceláří.
Další na řadě jsou výdaje na běžný provoz, školení, právníky, poradenství, marketing. I zde se podle mých zkušeností stále více uvažuje zdravým selským rozumem a peníze se utrácejí s větším rozmyslem. Navíc tlak na větší průhlednost veřejných zakázek vytváří mnohem více konkurenční prostředí a krize je i zde katalyzátorem, který tlačí ceny poskytovaných služeb významně dolů. Soukromé firmy bojují o ztenčující se počty veřejných zakázek a není výjimkou, že se výdaje na vypisovaný kontrakt dostanou pod 30 % původně očekávané ceny.
Úspory se nevyhýbají ani investicím. Zde je ale třeba opatrnosti, protože přidušení investic má za následek nejen negativní impulz pro celé hospodářství. Zároveň také podvazuje do budoucna přesně ty pozitivní trendy, o kterých hovoříme. Elektronizace veřejné správy, investice do nových systémů a zkvalitňovaní služeb pro občany se musí zachovat, protože budou základem pro další zefektivnění provozu v budoucnu.
Soukromý vlastník má tu nespornou výhodu, že může rozhodovat do jisté míry bez ohledu na názory svého okolí. Může, a často se tak děje, postupovat metodou pokus a omyl. Politik si takový přístup dovolit nesmí.
Věřím, že pohyb nastartovaný krizí se nezastaví a politici budou ve stále větší míře uvažovat o skutečných přínosech investovaných prostředků a budou na konci vidět daňové poplatníky. Až opět uvidíte titulky o krizi, vězte, že i krize může být k něčemu užitečná.
David Pirner
managing partner Grant Thornton Advisory
Hospodářské noviny 24. ledna 2012